Matilda Mk II

Infantry Tank Mk. II Matilda II
Typ vozidla	Pěchotní tank
Země původu	Spojené království
Historie
Výrobce	Vulcan Foundry a další
Návrh	1937
Období výroby	1937–1943
Vyrobeno kusů	2 987
Ve službě	1939–1945
Základní charakteristika
Posádka	4
Délka	6 m
Šířka	2,6 m
Výška	3,5 m
Hmotnost	27 t
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování	78 mm
Hlavní zbraň	kanón 2-pdr OQF ráže 40 mm s 93 granáty
Sekundární zbraně	kulomet Besa ráže 7,92 mm s 2925 náboji
Pohon a pohyb
Motor	2× dieselový šestiválcový motor AEC nebo Leyland
Síla motoru	180 hp
Odpružení	vinutými pružinami
Max. rychlost	24 km/h
Poměr výkon/hmotnost	7,5 bhp
Dojezd	130 km
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Infantry Tank Mark II, známý jako Matilda, byl britský těžký pěchotní tank navržený v roce 1937 a vyráběný během druhé světové války.

V roce 1936 rozhodlo britské ministerstvo války o vývoji tanku, který by byl souměřitelný s nově vyvíjenými stroji obdobného typu. Tento tank pro čtyřčlennou posádku měl mít hydraulicky ovládanou věž, která by mohla nést jeden moderní dvouliberní (40 mm) rychlopalný protitankový kanon se spřaženým kulometem Vickers ráže 7,7 mm, respektive BESA ráže 7,92 mm. Pohon měly obstarávat dva dieselové motory AEC (Leyland E 148). Spotřeba paliva se při jízdě po silnici pohybovala okolo 129 litrů na 100 km. Maximální hloubka brodění dosahovala 0,9 m. Tank dostal označení Mk II Matilda.

Tank prokazoval poměrně dobré vlastnosti a jeho zkoušky probíhaly úspěšně a bez větších komplikací, což bylo v období nadcházející války velmi významné. Známou slabinou konstrukce byla nízká rychlost, ta se ale vzhledem k určení stroje zprvu nepovažovala za příliš velkou nevýhodu - předpoklad byl, že pro podpůrný pěchotní tank bude zcela dostačovat pokud v terénu bude dosahovat rychlosti běžícího pěšáka, kterého měl podporovat. Předností naopak byla dobrá pancéřová ochrana a poměrně velký jízdní dosah. Jednou z nevýhod, které se při úvodním testování a nasazení nepodařilo dostatečně identifikovat a včas odstranit, byla nevhodnost použitých plochých pásů, které byly na vlhké trávě náchylné smyku a v extrémních případech zcela ztrácely trakci.